Historie

Počátky knihovnictví ve Dvoře Králové nad Labem

Počátky organizovaného královédvorského knihovnictví spadají do čtyřicátých let 19. století, kdy vznikla „Česká kněhárna měšťanstva královského věnného města Dvora Králové“. Ta začala půjčovat své knihy 2. dubna 1845. Historii a činnost první královédvorské knihovny dokumentuje „Památní kniha České knihovny pro měssťanstvo královského wěnného města ¨Králowédworu“. Její první slavnostní zápis je podepsán děkanem Františkem Ulrichem z Pauly, magistrátním úředníkem Josefem Pelikánem a školním dozorcem Josefem Röhrichem. Zápisy o této knihovně končí po roce 1860, kdy patrně přestala svou činnost vyvíjet. Knihovna je v současné době uložena spolu s dalšími dokumenty v trutnovském archivu. V roce 1867 se Jan Matěna, první královédvorský knihkupec, pokusil o zřízení soukromé půjčovny knih, ale ztroskotal.

Literární spolek Slavoj

V roce 1880 vznikl z iniciativy pánů F. Klazara, J. J. Langra a V. Markla a dalších zakládající Výbor knihovnického spolku. V říjnu téhož roku vydal ustavující spolkový výbor ručně psaný oběžník podepsaný F. J. Jankem, A. Haasem, H. Lorencem. Na ustavující valné hromadě dne 7. listopadu 1880 byl definitivně přijat název „Literární a čtenářský spolek Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem“. Na další valné hromadě dne 6.3.1881 byly schváleny stanovy spolku, které byly úředně potvrzeny výnosem místodržitelství ze dne 14. července 1881. Knihy se začaly půjčovat 2. října 1881. Spolek zahajoval svou činnost s padesáti knihami, které obdržel darem a s hotovostí 75 zlatých. Za čtyřicet let činnosti spolku (1881-1920) se na jeho práci podílelo 131 dobrovolných pracovníků. Kromě zakladatelů spolku pánů J. Gaislera, J. Rubliče, J. J. Langera, L. Táslera a V. Markla to byli zejména T. Halík, F. Klazar, R. Nedbal, A. Haas, H. Lorenc a mnoho dalších. Vedle Slavoje existovaly ve městě ještě knihovny dalších spolků. Svou knihovnu měli Sokolové, podpůrný spolek tkalcovských dělníků „Polaban“ a další.

Umístění knihovny a čítárny

2. 10. 1881 – Hankův dům, umístěna v dlouhé síni, později přemístěna do předsíně místnosti Občanské besedy

1891 – dům p. Umlaufové (na dobu půl roku)

1891 – Hankův dům, předsíň místnosti Občanské besedy

1897 – kino Svět, 1. poschodí

1909 – hotel Šmíd (býv. hotel Regina)

1901 – v 1. patře hasičské zbrojnice umístěna čítárna

1910 – obecní dům č.p. 5 na náměstí (dům později zakoupen spořitelnou, zbořen a místo bylo použito k přístavbě pravého křídla spořitelní budovy

1912 – dům U Knižáčků č.p. 314 na Hankově náměstí)

1914 – školní budova č.p. 38 na Zábojově nám. (nyní budova MěÚ)

1919 – Hankův dům, zasedací síň, později místnosti bývalých městských kanceláří

1935 – dosud budova býv. Mayerovy továrny v Tylově ulici č.p. 512

1. 1. 1936 ke knihovně trvale připojena čítárna

Velikost písma
Změnit kontrast